Pokračování rozhovoru s Marcelem, rodičem a nyní i trenérem v klubu HJK Helsinki.
První část rozhovoru, kde jsme si povídali o výchově mladých finských hokejistů si můžete přečíst zde.
NA MÉ STÁŽI JSEM SE BAVIL S TRENÉRY BLUES ESPOO A JEDEN Z NICH MI ŘÍKAL, ŽE KAŽDÝ HRÁČ V JEJICH KLUBU ODEHRAJE MINIMÁLNĚ 60. UTKÁNÍ ZA SEZÓNU, TI NEJVYTÍŽENĚJŠÍ 90. PLATÍ TO PRO VĚTŠINU CELKŮ VE FINSKU?
Kluby se více méně řídí hokejovým svazem. Určitě to co říkáš neplatí pro všechny týmy. Každý trenér má svou strategii. Když vezmu například staršího syna (ročník 2005), všeho všudy odehrál v ročníku 2017/18 cca. 50 zápasů. Pokud tým jezdí hodně na turnaje po Finsku a Skandinávi, tak je možné odehrát i 100 zápasů. Je to o trenérovi, jestli se soustředí více na tréninky a nebo radši více hrají.
HRA NA DVĚ FORMACE JE ALE BĚŽNÁ U VĚTŠINY TÝMŮ, ŽE?
Zhruba do 12 let je to běžné, že týmy hrají na dvě formace. Potom už se hraje více fyzicky, více do těla a začíná se hrát na tři lajny.
V JAKÉM ROČNÍKU SE KLUCI ROZDĚLUJÍ NA AAA, AA, A. MŮŽEŠ POROVNAT VÝHODY A NEVÝHODY TOHOTO DĚLENÍ PRO KLUKY?
Starší syn začal hrát v 10 letech podle výkonnosti. My to spíš bereme tak, že hráči se vyvíjejí každý jiným tempem, proto jsou tak rozděleni.
Hráči AAA rychleji chápou pokyny, lépe bruslí, mají lepší techniku a umí lépe číst hru. Hráči výkonnosti A jsou ti co chtějí spíše hrát hokej pro radost z pohybu.
Všem hráčům se dostává stejného počtu tréninkových hodin do 15. let. Nevýhodou je, že hráč který si myslí že může hrát v lepší výkonnostní skupině, tak může mít problém z motivací. Velká rozhodnutí se dělají v trojúhelníku hráč-trenér-rodič.
CO RODIČE NA TRENÉROVO ROZDĚLENÍ KLUKŮ DO VÝKONNOSTNÍCH TÝMŮ? TAKY JSI BYL V ROLI RODIČE, KTERÝ MĚL KLUKA V AA KATEGORII. TÍM PÁDEM JEDEN VÝKONNOSTNÍ TÝM BYL NAD NÍM. JAK SI NESL, KDYŽ TI TRENÉR OZNÁMIL, ŽE TVŮJ KLUK BUDE V AA TÝMU. A JAK SI TO ŘEŠIL S TRENÉRY?
Tato odpověď se týká jen mého staršího syna (r. 2005), protože jsem u týmu byl v jiné roli než trenérské. Měl jsem nadhled k tomu, jak trenér přemýšlí a k čemu nejvíce přihlíží. Tady většina trenérů kouká i na stránku mimo hokejovou. Berou ohled jak na školní úspěchy, tak i na to jak který hráč funguje ve skupině, v šatně, při zápase. Rozhodnutí trenéra je složeno a propojeno několika pohledy. Já jako rodič plně věřím trenérovi, respektuju jeho rozhodnutí. Rád mi vysvětlit proč takové rozhodnutí udělal a dnes vydím, že to bylo správně. I když i já trénuji, tak netrénuji staršího syna, tudíž nevidím do šatny, do týmu hráčů tak dobře, abych mohl vše objektivně posoudit. Plně důvěřuji trenérovi. Jinak vše je o dialogu, vstřícnosti a ochotě dělat to nejlepší pro hráče samotné. To si musí uvědomit všichni zúčastnění.
JAK CELKOVĚ RODIČE VSTUPUJÍ DO KOMUNIKACE S TRENÉRY A JAK ZASAHUJÍ DO TRÉNINKŮ ČI RŮZNÝCH ROZHODOVÁNÍ V MUŽSTVU? JSOU NĚJAKÉ PRAVIDELNÉ SCHŮZKY?
Rodiče mají tři povinnosti:
- Platit příspěvky
- Zajistit, aby hráč byl včas na tréninku či zápase
- Povzbuzovat svého milovaného hráče
Pokud mají rodiče k něčemu výhrady nebo se potřebuje něco projednat směrem od trenérů k rodičům, svoláme rodičovskou schůzi, kde se věci v klidu vysvětlí. Pravidelně máme dvě rodičovské schůzky a to před sezónou, kde se rodiče seznámí s rozpočtem týmu na nadcházející sezónu. Jsou vítány všechny připomínky, jak pozitivní tak i negativní. Druhá schůzka je zhruba kolem vánoc kde se projednávají turnaje. Rodiče téměř nezasahují do chodu týmu, soustředí se na to býti rodiči a podporovat svou ratolest.
JAK JE TO VE FINSKU S NASTUPOVÁNÍM HRÁČŮ ZA STARŠÍ ROČNÍKY?
Tady je to regulováno svazem. Mladší doplňují do starších maximálně v počtu 4. hráčů. Starší mohou doplnit mladší v počtu maximálně 3. hráčů.
Příklad:
Hráči ročníku 2005 AAA doplňují ročník 2004 AA v počtu čtyřech hráčů.
Hřáči ročníku 2004 A a AA doplňují do ročníku 2005 AAA v počtu třech hráčů.
NA TURNAJI PATŘILO NAŠE ČESKÉ DRUŽSTVO K NEJMENŠÍM A NEJLEHČÍM. MÁŠ NĚJAKÉ VYSVĚTLENÍ PROČ JSOU KLUCI ZE SEVERU ZDATNĚNJŠÍ NEŽ NAŠI?
Tady hráči pijí hodně mléka jak ve škole tak i doma. Stále je vedeme k pohybu, i když na školách mají docela málo tělocviku. Na druhou stranu chodí ve školách bruslit, běhat na lyžích, na pochoďáky… Jak jsem zmínil, téměř všichni dělají minimálně dva sporty.
CO JE PODLE TEBE NEJVĚTŠÍM ROZDÍLEM V MLÁDEŽNICKÉM HOKEJI V ČR A VE FINSKU?
Rodiče a trenéři ve Finsku chápou a věří, že spolu můžou vychovat hráče/člověka, který se bude umět sám o sebe postarat, nebude myslet jen na sebe a získá jiné myšlení, jiný náhled na svět. Získá lásku k pohybu a když se vše sejde, tak z něho může být i hráč profesionál. Ale profesionální sportovec je jako bonus nikoliv prvotní cíl rodičů.
U každého týmu je hlavní trenér, někdy dva, profesionál (bývalý hráč vysoké úrovně, školený trenér) a ostatní jsou z řad rodičů, kteří mají většinou zkušenosti s hokejem nebo taky kdysi hráli. Tito pomocníci mají za sebou jen různá malá školení.
Co žene finy na stupně vítězů je láska k pohybu a ke sportu jako takovému. Hrdost patřit k něčemu.
U nás to tak dřív také bylo a nevím, kam se to teď vytratilo..
Kdyby Vás cokoliv zajímalo, chtěli se Marcela na cokoliv zeptat, klikněte na ikonku email, facebook a vložte komentář. Třeba vznikne zajímavý článek, kde Marcel bude odpovídat na Vaše otázky…
Comment here